Lidský vlas/chlup se skládá ze dvou základních částí:

1. vlasový stvol (scapus pili), jenž vyčnívá nad pokožku, 
2. kořen vlasu (radix pili), který se nachází pod její úrovní.

Nejhlubší částí kořene je tzv. vlasová cibulka (bulbus), nad ní následuje zbytek kořene. Cibulka je obalena vlasovými pochvami (dvěma epitely a jednou vazivovou); dohromady se kořenu a kolem obalené pochvě říká vlasový folikul. Jeho součástí jsou i mazové a potní žlázy a cévní zásobení.

Vlasový stvol se skládá ze tří vrstev: kutikuly, kortexu a meduly.

• Kutikula (šupinatá vrstva) tvoří přirozenou vrstvu, která má za úkol chránit celý vlas před vnějším prostředím. Při správné funkci mazové žlázy je tato vrstva konzervována vlasovým mazem (tukem) a vlas méně propouští škodliviny a vodné roztoky. Skládá se z 5–10 souběžně a stříškovitě uspořádaných odumřelých buněk (šupin), které k sobě přiléhají. Šupiny se překrývají asi do 1/7 délky a s osou vlasu tvoří úhel asi 18°. Jednotlivé vrstvy jsou pokryty jemnou membránou a vzájemně jsou spojeny proteinovým a lipidovým tmelem. To, v jakém stavu je kutikula vlasu, ovlivňuje vzhled a lesk vlasů.
• Kortex (kůra/vláknitá vrstva) zabírá 75–80 % vlastní vlasové hmoty. Skládá se z protáhlých neživých buněk (vláken keratinu). Jednotlivá vlákna tvoří nejnižší stavební jednotku mikrofibrilu – ty se kruhovitě seskupují, vytvářejí snopečky a tím tvoří další stavební jednotku makrofibrilu. Tato vybudovaná část se nazývá ortokortex, jde o pravidelné uspořádání vlasového kortexu. Při nepravidelném uspořádání kortexu (především vlasy upravované preparací, barvením a odbarvováním) vzniká parakortex. Tyto obě části se od sebe liší nejen fyzikálním a chemicky rozdílným složením aminokyselin, ale také různou chemickou reaktivitou. Jednotlivé vláknité makrofibrily jsou mezi sebou spojeny buněčnými membránami a proteinovým tmelem. V kortexu se nacházejí shluky pigmentových zrn, které se jeví jako tmavé skvrny (ostrůvky) mezi fibrilami. Ty dávají vlasu barvu.
• Medula (dřeň) je centrální část vlasu. Ne u všech vlasů je uprostřed, u dlouhých se nachází zpravidla jen u kořínků. Je velmi dobře vyvinuta u vousů – má nepravidelný hvězdicovitý tvar. Keratin meduly má houbovitou strukturu s mnoha dutinkami. Obsahuje asi 3,5 % lipidů. Keratin meduly má jiné chemické složení než kortex.

Kortex

Proces vzniku kortexových vláken: vlasová cibulka produkuje kulaté buňky, které rohovatí do úzkých dlouhých jednotek. Tyto jednotky potom produkují peptidové řetězce tvořené z aminokyselin. Z peptidových řetězců vznikají protofibrily, které tvoří mikrofibrily a ty pak makrofibrily. V kortexu probíhají veškeré chemické procesy přeměny barvy a tvaru vlasu.

Vlastní vlasová hmota, která dodává pevnost, je tvořena z protáhlých buňek - mikrofibrily a važí se společně na makrofibrily. Spirály jsou spojeny vodíkovými, iontovými, peptidovými a disulfidickými můstky. Dále zde najdeme vlasové barvivo a tmely. Zdravý vlas má pravidelné uspořádání - ortokortex, chemicky narušený vlas pak - parakortex.

Polypeptidové řetězce ve vlasu jsou příčně spojeny čtyřmi typy vazeb:

1. Vodíkové vazby (můstky) - nejméně pevné, rozpojíme je vodou, ale také mechanickým působením a teplem. Sem patří mytí vlasů, následné sušení a fénování, ale také natočení či vyžehlení vlasů.
2. Iontové vazby (můstky) + peptidové vazby - působí na ně alkalické (zásadité) látky a amoniak, který je obsažen v barvách, melírovacím prášku a v některém druhu trvalé - vlas po jejich použití více nabobtná. Abychom vlas ošetřili, musíme po působení zásadou vyrovnat PH vlasu s pomocí kyselého přípravku. 
3. Disulfidické vazby (můstky) - nejpevnější vazba, naruší se kyselinou tiomléčnou, kyselinou tioglikolovou - to jsou silné zásady. Rozpojíme je redukční a alkalickou látkou, amoniakem a jedná se o nejhlubší zásah do vlasu, a při nešetrném zacházení díky rozpojení těchto vazeb můžeme vlas nenávratně poškodit. Před poškozením této vrsty pomáhá kůra OLAPLEX, která disulfidové vazby znovu vystavuje a obnovuje, nicméně jen do určité míry,  pokud je vlas narušený příliš, nepomůže nic.

Pokud tedy rozpojíme všechny vazby, včetně té poslední (na jednotlivé buňky), poškození je nevratné a vlas se v podstatě rozloží.

---

Z tohoto faktu vyplývá, že vlas, na který byť jednou použijeme chemii, mění svoje chemické složení a tím i kvalitu. Čím více je vlas chemicky narušován, tím méně je zdravý a schopný obnovy. K vlasům bychom se měli vždy chovat tak, abychom je nezničili. 

Proto potřebujeme znát chemické složení kosmetiky, kterou používáme a vybírat si takovou, která je šetrná jak k vlasům, pokožce, a tím pádem i k nám a k naší planetě.

---

Z chemického hlediska obsahují vlasy tyto látky:

• Uhlík, vodík, kyslík a dusík
• Železo, měď, zinek a jód
• 20 různých druhů aminokyselin
• Cca 50% amorfních (neuspořádaných) proteinů
• Amorfní látky jsou látky v pevném skupenství, které nemají pravidelnou (krystalickou) strukturu. Uspořádání částic je v těchto látkách náhodné, určité zákonitosti existují pouze v polohách navzájem sousedících atomů. Pojmenování amorfní znamená v řečtině beztvarý, proto bývají někdy označovány jako beztvaré látky.
• A cca 50% helikálních (Alfa helix) - (uspořádaných) proteinů
• Většina DNA v buňkách se nachází ve formě tzv. B-DNA, kterou prakticky již v roce 1953 popsali Crick a Watson. Mimo to však byla popsána celá řada jiných (méně či více významných) modelů dvoušroubovice, z nichž některé se zřejmě vyskytují i in vivo, v buňkách živých organismů. Ke známým modelům patří zejména Z-DNA a dále také A-DNA. Ukazuje se, že minimálně Z-DNA a H-DNA se mohou v krátkých úsecích polynukleotidových řetězců v genomu živých organismů reálně vyskytovat a zřejmě plní i důležité funkční role. Z-DNA je energeticky velice bohatá a zřejmě se může vyskytovat v místech, kde došlo k silnému negativními nadšroubovicovému vinutí.
• Lipidy např. cholesterin
• Vodu (cca 13% hmotnosti vlasu)

Co je keratin a k čemu ho ve vlasu máme?

Keratin je základní složkou vlasů, chlupů a vytváří se z něj také nehty.

Vlas je po chemické stránce původně měkká buničitá bílkovinná hmota (prekeratin), který se keratinizací neboli rohovatěním mění v pevnou hmotu - keratin. Což je stavební bílkovina řazená mezi skleroproteiny.

Keratin je nerozpustný ve vodě a má vláknitou strukturu. Jednotlivé monomery mají délku 400 - 644 aminokyselin, ale větví se do polymerů o velkých rozměrech. Konečný tvar molekuly, terciární strukturu, zajišťují disulfidické můstky. Při nešetrném rovnání vlasů teplem se právě tato přirozená struktura ztrácí a mohou se zničit i disulfidické můstky.

Existují dva typy keratinů:

1.    keratiny prvního typu - menší, kyselé
2.    keratiny druhého typu - větší, neutrální nebo zásadité

V kosmetickém průmyslu se využívá tzv. hydrolyzovaný keratin a ten se získává hydrolýzou vlny z ovcí. Jemně žlutá tekutina se potom přidává do šampónů, kondicionérů a masek, ale také do přípravků určených na konečnou úpravu vlasů. Má hydratační, zjemňující a vyhlazující účinky. Také se přidává do vlasové kosmetiky, aby snížil statickou elektřinu ve vlasech, odstraněním povrchového elektrického náboje z vlasů.

Zajímavosti:

• Pevnost, pružnost a tažnost vlasu - ta se dá jednoduše zjistit tahem mezi prsty nebo pomocí speciální přístrojů. Zdravý vlas, než se přetrhne, se dá zatížit asi 100g.
• Nasákavost vlasu - je závislá na stupni jeho poškození. Keratin účinkem vody bobtná, jeho průměr se může zvětšit až o 10 – 15%. Nasákavost je vlastnost důležitá pro výběr péče. Čím je vlas poškozenější, tím větší množství vody přijme a tím delší dobu potřebuje k usušení.
• Kapilární schopnost vlasu - je využívána zejména při barvení, odbarvování a preparaci. Jde o schopnost vlasu, kdy vlas přijme jen potřebné množství používaného roztoku a jeho zbytek pak prosakuje k dalším vlasům.
• Vlas má na povrchu záporný elektrický náboj. Čím je vlas poškozenější, tím je záporný náboj větší. Při česání a kartáčování se mohou silně záporně nabít všechny vlasy, které se pak vzájemně odpuzují – elektrizují.

V souborech ke stažení najdete dokument, ve kterém jsou fotky různých vlasů.

1. Můžete porovnat vlasy barvené hennou, jedny ošetřované profi kosmetikou a druhé kosmetikou z drogerie. Tyto vlasy pocházejí od dvou různých žen. 
2. Také můžete porovnat vlasy stříhané dvěma různými typy nůžek. Tyto vlasy pocházejí od jedné ženy, kdy půlka hlavy byla stříhaná profi nůžkami a druhá půlka novými nůžkami na papír.

Cyklus růstu a výměny vlasu probíhá ve 3 fázích, které se stále opakují, a to až do úplného vyčerpání vlasového kořínku.

1. RŮSTOVÁ FÁZE – ANAGENNÍ – vlas v této fázi roste, cibulka stále produkuje vlasový keratin. Tato fáze trvá 2–7 let. V růstové fázi může vlas dorůst až do délky 70–80 cm. Některé ženy mohou dosáhnout i větší délky vlasů, potom hovoříme o mimořádně dlouhém anagenu. V anagenní fázi je asi 80–90 % vlasů z celé vlasaté části hlavy.
2. PŘECHODOVÁ FÁZE – KATAGENNÍ – jde o přechodnou dobu nečinnosti vlasové cibulky, která přestane produkovat keratin a výživu pro vlas. Tato fáze trvá asi 3–4 týdny. Za tuto dobu dojde k povysunutí vlasového kořínku výše v pokožce. V této fázi je asi 1 % všech vlasů.
3. KLIDOVÁ FÁZE – TELOGENNÍ – v této fázi dojde k úplnému uvolnění starého vlasu a vlasová cibulka začne znovu produkovat keratin, čímž začne vyrůstat nový vlas. Starý vlas je vytlačován dorůstajícím vlasem, až následně vypadne při mytí nebo česání. V této fázi se nachází asi 9–19 % všech vlasů. Postupným střídáním těchto fází dojde k tomu, že vlasový kořínek se bude dostávat stále blíž k povrchu pokožky, až nebude mít kam se posunout. V tomto okamžiku kořínek zanikne.

V průměru mají na hlavě nejvíce vlasů světlovlasí lidé (okolo 140 000), nejméně zrzaví (asi 80 000). Každý vlasový kořínek má přitom v průběhu existence (postupně) až 12 vlasů. Průměrná tloušťka vlasu je 42–95 mikrometrů.  Vlasy přirozeně světlé mají průměr asi 0,04 mm, vlasy černé a rezavé jsou silnější a mají průměr asi 0,04–0,09 mm.

Muži mají vlasy nejsilnější v týlu. Ženské vlasy jsou silnější než mužské. Člověk bez rozdílu pohlaví má pod pokožkou 2–5 milionů vlasových váčků. Počet a druh váčků je dán už při narození.

Vlas roste přibližně 2–7 let a potom vypadne.

Denně vypadne člověku asi 70–100 vlasů, a to v případě, že nemá s vlasy žádné problémy. Každý den vlasy povyrostou o 0,2–0,45 mm (cca 0,8–1,5 cm za měsíc).

Vlas, který je dokonale rovný, je kulatý.

Naproti tomu vlas, který má tvar oválný, je vlnitý. Čím více je vlas zploštělý, tím více je kudrnatý. Tvar vlasu je určen v okamžiku, kdy vyrůstá z vlasového váčku. Během života se tvar vlasu často mění. Není neobvyklé, že kudrnaté dítě má v dospělosti rovné vlasy a naopak. Často se tvar vlasu změní po určitém (často hormonálním) šoku. Tím může být chemoterapie, ale třeba i porod, puberta, nebo přechod. Někteří lidé mají na určité časti hlavy jiné vlasy, než v jiné části. Například u obličeje kudrnaté a jinak jen lehce vlnité (nebo obráceně).

Vlasový kořínek může během života produkovat různé druhy vlasů.

Jemné chmýří dětí se vlivem dospívání vyvine v terminální vlas u dospělých, aby se z něj ve stáří zase stalo chmýří. Také z jemného chmýří na uších se ve stáří stávají tvrdé štětiny.

Padání vlasů a vlasový kořínek.

Vlasový kořínek je část vlasu, která je ukryta v kůži. Kořínek je uložen ve vlasovém váčku, který se u povrchu kůže nepatrně rozšiřuje. Buňky na stěnách vlasového váčku přerůstají jedna druhou. Vytváří tak kolem celého vlasu jakousi ozubenou stěnu, která směřuje proti růstu šupinek vznikající kutikuly. To je důvod, proč se vlas v pokožce udrží po celé období růstu. U povrchu kůže je vývod mazové žlázky, která produkuje maz, který chrání vlasový stvol. Ve vlasovém váčku se nachází papila, ve které jsou vlásečnice, které zajišťují zásobování vlasové cibulce.

Vlasová cibulka je nejdůležitější částí vlasového kořínku, probíhá zde silné množení buněk důležitých pro výstavbu budoucího vlasu. V místě, kde cibulka žije (asi 7 let), doslova spase veškerou živnou půdu. Nová nastupující cibulka začíná svůj život výše než ta předešlá. Je-li však váček mělký a cibulka nemá prostor, váček nevratně zaroste. Přídatným orgánem vlasového váčku je vlasový sval, který se vlivem chladu nebo psychickým podrážděním může stáhnout, vlas se tím napřímí a vzniká tzv. husí kůže.

Padání vlasů se rozděluje na vratné (dočasné) a nevratné.

Příčinami vratného vypadávání může být stres, těhotenství (častěji doba cca 2–5 měsíců po porodu!) nebo například nedostatek vitamínů.

Častou příčinou padání vlasů je užívání některých léků (například léky na akné, hormonální terapie, epileptika, léky potlačující imunitní systém, léky na snížení cholesterolu atd.).

Nevratné vypadávání vlasů je důsledkem činnosti mužských hormonů testosteronu a dihydrotestosteronu, ale také i důsledkem léčby nádorového onemocnění (radioterapie).

Samotných příčin padání vlasů však existuje mnohem více a při diagnostice je potřeba brát v úvahu rodinnou anamnézu, aktuální zdravotní stav, překonané onemocnění, stresovou zátěž, prostředí, výživu a životní styl.

Pro omezení vypadávání vlasů je důležitá řada faktorů, zejména dostatečné prokrvení pokožky. Proto se dá vypadávání vlasů zmírnit masáží hlavy. Je to však jen malá část toho, co je potřeba udělat. Léčba padání vlasů je komplikovaná a často s nejistými výsledky. Existuje pouze několik látek testovaných na úrovni klinických studií, které vykazují příznivý vliv na hustotu a růst vlasů: minoxidil 5%, fluridil, aminexil, melatonin (spánkový hormon), někdy se používá i kyselina hyaluronová. Pro vnitřní užití je nutná zvláštní kombinace látek, která respektuje potřeby každého jedince.

Čím dál častější je také ložiskové vypadávání vlasů, zvané Alopecia Areata.

Jedná se o autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém začne napadat vlasové folikuly a vytvářet malé lysinky velikosti mince. Spouštěčem bývá velmi silný stres nebo traumatický zážitek (postihuje i malé děti, například při šikaně).

Doporučuji používat buď šetrné kosmetické přípravky, nebo ještě lépe začít používat živou péči. Pomůže masírovat a hydratovat pokožku, dodat tělu vitamíny a minerály, a hlavně dodržovat duševní hygienu, která je klíčem k návratu vlasů. Zde je nutné poznamenat, že stav se často mění a recidiva, tedy návrat onemocnění po „vyléčení", je zcela individuální. Jestliže je příčinou například stres a organizmus se zaměří na vlastní buňky, je třeba se podívat přímo na jádro problému. Kosmetické prostředky jsou sice v pořádku, ale problém neřeší. Každá porucha imunitního systému má svou příčinu a tu je potřeba najít. Ze zkušeností lze říci, že Alopecia Areata je často doprovázena jiným onemocněním, například silnou alergií, psychickým onemocněním (většinou deprese), onemocněním zažívacího traktu atd.